Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem: Historie knihovny

http://www.mkzbela.cz/

Historie knihovny

foto-knihovna.jpg   knihovna-zima.jpg


Knihovna Vladimíra Holana v Bělé pod Bezdězem se nachází v domě čp. 140 na Masarykově náměstí. Veřejná knihovna vznikla roku 1910 spojením spolkových knihoven. Sídlila v zámku, poté čtyřicet let v budově radnice. V roce 1991 se přestěhovala do nově zrekonstruované budovy bývalé základní školy. Na počest básníka Vladimíra Holana, který zde prožil školní léta, byla po něm v roce 1995 slavnostně pojmenována. Od roku 1996 je součástí příspěvkové organizace Městská kulturní zařízení. Spolu s knihovnou se v budově nachází také Infocentrum, Kulturní a společenské středisko, výstavní síň a komorní sál.

Knihovna má tato samostatná oddělení: půjčovna pro dospělé s čítárnou a Internetem, půjčovna pro děti s čítárnou a Internetem, nákup a zpracování informačních materiálů. Vedle výpůjční a informační činnosti jsou pořádány výstavky k výročím osobností i k aktuálním událostem. Pro dospělé jsou pořádány literární besedy se známými osobnostmi a pro děti základních a mateřských škol besedy a lekce informatické výchovy. V únoru r. 2000 byl spuštěn automatizovaný výpůjční provoz systému LANius. Na jaře roku 2004 proběhla menší rekonstrukce, při které byl obnoven hlavní vchod do budovy z náměstí a v knihovně vzniklo menší Informační centrum. V roce 2009 nahradil výpůjční systém LANius modernější výpůjční systém CLAVIUS. V rámci informační a regionální činnosti má knihovna k dispozici bohatou nabídku publikací o Bělé pod Bezdězem.

Budova knihovny v pseudoklasicistním slohu je nárožní, průčelím směřuje na sever do náměstí, na východě tvoří krajnici Střelecké ulice.
Nejstarší minulost tohoto místa se dnes nachází v podzemí. Dvě doložené přestavby z minulosti ( 1629 a 1881-82 ) totiž výrazně změnily dřívější rozdělení parcel. Před rokem 1629 se zde nacházely dokonce tři průčelní domy. Dům stojící na nároží se na konci 16. století uvádí jako tzv. "Panský dům", jenž býval vlastněn příslušníky šlechty. Na konci druhé poloviny 16. století je doloženou majitelkou paní Johana Depšicová z Blatna, která r. 1598 odkázala panský dům Alešovi Berkovi z Dubé a Lipé, jenž byl v té době vlastníkem celého bělského panství. Aleš Berka později dům daroval rytíři Fridrichovi Rožnovskému z
Krtětova za dobré služby. Ten tento dům spolu s věnem daroval své dceři. Tehdejším právem nápadním se tak dům dostal do vlastnictví Jana Srnovce z Varvažova, který se rohodl jej rozšířit. Proto přikoupil r. 1629 dva vedlejší domy, aby je spojil v jeden. Z rozsáhlé přestavby vzešla rozměrná patrová renesanční budova s dvojitým štítem v průčelí a podloubím vybíhajícím před frontu ostatních domů. Spolu s novou bělskou radnicí se jednalo o největší budovu na náměstí. Dne 24. srpna 1635 se panský dům bohužel stal obětí jednoho z nejničivějších požárů Bělé pod Bezdězem, kdy shořelo celkem 56 budov.
V půdoryse přestavby z r. 1629 dům existoval do prvího desetiletí 19. století. Před rokem 1842, kdy zde sídlil hostinec, došlo k ubourání jihozápadního traktu. K další radikální přestavbě se začalo schylovat v 70. letech 19. století, kdy razantně narůstal problém s nedostatečnými prostory bělské obecní školy. Místní školní rada nakonec odkoupila 22. května 1880 hostinec Panský dům za částku 4 250 zl.. Dne 12. března 1881 školní rada pověřila dohledem nad stavbou školy pana Matěje Sluku, odborného učitele matematiky na bělské lesnické škole. Ten zcela zdarma vypracoval nejen plány, ale řídil i jejich realizaci. Došlo k zásadnímu zásahu do dosavadní budovy - bylo rozbořeno celé průčelí s podloubím a vlastní dům až do poloviny parcely. Jižní trakt spolu se schodištěm byl zachován, ale ve vnitřních dispozicích upraven potřebám školního provozu. Zde se proto začalo vyučovat dříve, již 1. října 1881. Celá stavba byla dokončena v červenci 1882 a slavnostně vysvěcena vikářem P. Leopoldem Zumanem, děkanem z Mnichova Hradiště, dne 17. září 1882.