Česká brána Klikni: Hrad Bezděz Klikni: Městská kulturní zařízení - Knihovna V. Holana Klikni: Radnice - Městský úřad Mařatkův pomník Na Stráž Klikni: Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem Zámek Bělá pod Bezdězem hlavička
šipka
šipka
šipka
šipka
šipka
rezervace
INFOCENTRUM

Text na informační tabuli před obcí

Foto
Osada Víska (od roku 1992 součást obce Březovice) se vyskytuje v písemných pramenech poprvé k roku 1400.

Jako její vlastníci se střídají nejrůznější šlechtičtí majitelé – půda tehdy náležela převážně šlechtě a církvi – a už koncem 16. století byla zřejmě ves rozdělena mezi dva či více majitelů současně.
Jako součást rozsáhlých konfiskací po ztraceném stavovském povstání se dostala celá oblast Doksy – Bezděz – Bělá pod Bezdězem do rukou Albrechta z Valdštejna, který ji zařadil do svého frýdlantského vévodství. Po jeho zavraždění roku 1634 byl zase jeho majetek zkonfiskován a Víska byla rozdělena na různé části: většina vsi tvořila „statek Víska“ augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem. Koncem 17. století se dostaly jak panství Doksy – Bezděz, tak panství Bělá – ke kterému rozdělená Víska patřila – opět do majetku rodu Valdštejnů a zůstaly v něm (postupně ubývajícím) až do roku 1945.
I když ve vedlejších Březovicích vždy převládal český jazyk, mluvilo se ve Vísce snad již po třicetileté válce, zajisté ale po celé 18. a 19. století a převážně i do poloviny 20. století německy. Kontinuita staletých tradic byla pak prudce narušena za druhé světové války a pozdějším nuceným odchodem poloviny obyvatelstva v roce 1945. Odešel i nejpočetnější rod Kummerových, z kterého pocházel ten dosud nejznámější vísecký rodák, kdysi obávaný vůdce loupežníků Wenzel Kummer. Tento byl ve svém hlavním působišti v okolí Horní Lužice nazván Bimscher Wenzel – Bimšvenc (Vašek z Čech). Oproti Březovicím, se svou legendární jeskyní zvanou „Petrovina“ a neméně pohádkovými loupežníky „Petrovskými“ (román vlasteneckého spisovatele Karla Sellnera Petrovští) má tak Víska svého autentického loupežníka, který reálně existoval.
Narodil se roku 1767 v chalupě za vsí č. p. 22 (do roku 1820 č. p. 5), kde má od roku 2007 pamětní desku. Kromě těžkých trestů za opakovanou dezerci zvládnul i vedení tří loupežnických tlup (česká – lužická – slezská) čítajících kolem 20 osob každá, a celkem 10 útěků z vězení, některé i v poutech či řetězech. Roku 1817 byl „na udání“ v Čechách opět zatčen a po 5 let trvajícím vojenském soudu uvězněn „na neznámém místě“. Propuštěn byl v srpnu 1842 a vrátil se do rodné vsi, kde jej museli podle tehdejšího zákona živit a ubytovat střídavě všichni obyvatelé. Vyčerpaný věkem a dvacetiletým žalářem zemřel již v březnu následujícího roku na peci statku č. p. 3.
Kummerova pověst se rovnala pověsti jeho česko – lužického předchůdce Karáska ze Smíchova (se kterým má společnou pamětní desku na budyšínské pevnosti, kde byli oba vězněni) a byla i po jeho zneškodnění dostatečně živá, aby mohla být inspirací Máchova „strašného lesů pána“.
R. Heina, Víska
© 2012 - 2021 MKZ Bělá pod Bezdězem, ilustrace Oldřich Jelen, Webmaster,