http://www.mkzbela.cz/

Stručně o městě

panorama_01.jpg


Historie
Bělá pod Bezdězem leží v malebné krajině západně od Mnichova Hradiště, severovýchodně od města Mladá Boleslav. Někdejší královské město bylo založeno roku 1304 v údolí potoka Bělá. Vzniklo poté, co se ukázalo nereálné kvůli nedostatku vody založit město na úpatí kopce Bezdězu přímo pod hradem.

Svolení k založení dal roku 1304 král Václav II. Když bylo město v roce 1337 postaveno a opevněno, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé dodnes dochovanou listinou. Původní název byl Nový Bezděz, ale nakonec se ujalo jméno podle názvu původní osady a potoka Bělá. Bývalé velké tržiště, dnešní náměstí, dosvědčuje, že se město mělo stát významným hospodářským střediskem kraje.

brana.jpg Do roku 1398 byla Bělá královským městem, které bylo obehnáno pevnými hradbami. Poté dal král Václav IV. město do zástavy a držení Bělé se dostalo do rukou pánům z Michalovic. V té době také skončil slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem. Za husitských válek byla Bělá dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).

Roku 1468 připadlo město pánům Tovačovským z Cimburka a poté pánům z Janovic. Později zde byli především Berkové z Dubé. Po Bílé hoře koupil roku 1622 zkonfiskované statky Albrecht z Valdštejna, který na město uvalil značné daně. Po jeho násilné smrti připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto-Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. V držení Valdštejnů zůstala až do roku 1848.

Dnes je Bělá pod Bezdězem památkovou zónou, dochovaly se zde části městského opevnění a mnoho dalších historických staveb. I v blízkém okolí Bělé najdeme řadu historických památek a přírodních zajímavostí. Nedaleko stojí mohutný hrad Bezděz a o něco dále je Máchovo jezero, jehož okolí láká turisty i milovníky kol.

Zámek Bělá pod Bezdězemzamek.jpg
Bělský zámek byl postaven na místě původní tvrze v letech 1582 – 1615. Koncem 17. století byl barokně upraven. V 19. století byla na zámku proslulá vyšší lesnická škola, na které učil dr. Emanuel Purkyně, syn J. E. Purkyně. V roce 1941 byly na zámek přeneseny muzejní sbírky z nedalekého augustiánského kláštera. Dnes je na zámku stálá expozice historie Pobezdězí.

Muzeum v Bělé pod Bezdězem
Muzeum je umístěno v zámecké budově. Expozice zahrnuje především prehistorii a historii regionu. Pravidelně se zde konají tématické výstavy, ukázky z depozitáře muzea a krátkodobé výstavy výtvarného umění.

Radnice v Bělé pod Bezdězem
Radnice v Bělé pod Bezdězem se nachází na náměstí. První záznam o radničním domě je z roku 1593, kdy obec zakoupila dřevěný dům. V roce 1613 byl zbořen a na jeho místě byla postavena jednopatrová kamenná budova s mohutnou věží. V 1852 prošla rekonstrukcí a byla přestavěna na dnešní dvoupatrovou budovu. Na zdi je zavěšen původní Český loket – ve středověku užívaná délková míra. Je to jeden ze tří, které se v Čechách dodnes zachovaly. Nad vstupem do budovy stojí latinský nápis jehož překlad zní: „Věže s hradbou a obraz udatného lva zdobí toto město, ale ty, lve Kriste, řič je, zde sídlo je soudců, vězte to bezbožníci, jejichž srdce nemají v úctě zákonů božích.“ „Vystavěno nákladem obce v roce, jenž značí soud – IVDICIVM – 1613“.

Augustiniánský klášter a kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem
Klášter byl založen roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé pro řeholníky řádu sv. Augustina. Roku 1624 daroval Albrecht z Valdštejna řeholníkům Bezděz, ale tam se jim příliš nelíbilo a proto se vrátili zpět do Bělé. Po smrti Albrechta z Valdštejna klášter chátral. K jeho obnovení došlo kolem roku 1650, dokončení provedl v roce 1659 stavitel Baltazar Casanova. Klášterní barokní kostel pochází z let 1708 – 1712. Za husitských válek byl klášter vypálen.

Děkanský chrám Povýšení sv. kříže v Bělé pod Bezdězem
Farní kostel s unikátní řezbou Piety ze 14. století byl vybudován současně s nově zakládaným městem, ale požár v roce 1635 jej až na sakristii úplně zničil. Sakristie je tedy zachovaná v původním gotickém slohu s krásnou křížovou klenbou. V roce 1650 byla věž i chrámová loď obnoveny, přičemž bylo využito zachovaných gotických zdí pětibokého závěru východní části presbyteria. Věž obdélníkového základu vybíhá ve čtyřboký jehlan.

Kaple Nejsvětější trojice v Bělé pod Bezdězem
Kaple se nachází při silnici z Bělé pod Bezdězem do České Lípy. Jedná se o jednoduchou malou stavbu obdélníkového tvaru vzadu uzavřeného vybíhajícím polokruhem. Postavena byla počátkem 19. století. Na oltáří je obraz Nejsvětější Trojice od místního malíře Josefa Augusta Bubáka.

Česká brána v Bělé pod Bezdězem
Česká brána je jednou z původních bran, které sloužily ke vstupu do Bělé pod Bezdězem. Pochází z počátků historie města, z doby, kdy byla Bělá opevněna. Hradby byly otevřeny pěti branami a malou brankou, kudy se chodilo pod město pro vodu. Věž brány má čtvercový půdorys se zdmi z hrubého kamene o síle 2,3 m. Vysoká je asi 13 m, což je podle historických pramenů pouze část původní výšky. Střecha byla obnovena novým krovem a krytinou. Zajímavé je i předbraní, kde jsou patrné zbytky padacího mostu, který sloužil k překonání téměř 20 metrů širokého příkopu, jenž byl součástí opevnění.

Městské opevnění v Bělé pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem byla v minulosti obehnána pevnými hradbami. Jejich části se dochovaly dodnes. Pozoruhodnou částí městského opevnění byla Česká brána. Její mohutná hranolová věž pochází ze 14. století.

Mařatkova socha v Bělé pod Bezdězem
Pomník „Na stráž“ se nachází v parku v západní části náměstí v Bělé pod Bezdězem. Je dílem předního českého sochaře J. Mařatky, který byl spřízněn s bělskou rodinou Procházků. Socha představuje francouzského legionáře v nadživotní velikosti. Odhalen byl roku 1931, hned na začátku okupace byl na příkaz nacistů stržen a zakopán. Díky šetrnému postupu během odstraňování mohl být po osvobození znovu umístěn na své původní místo.

Socha Karla Hynka Máchy v Bělé pod Bezdězem
Socha K. H. Máchy se nachází na zalesněném návrší Horka na jižním okraji města. Pomník je dílem sochaře L. Rottra a pochází z roku 1936. Původně stál na v dějišti Máchova Máje na Jarmilině skále ve Starých Splavech u Máchova jezera. Na začátku okupace byl stržen fašisty a vhozen do jezera. Poté byl převezen do Bělé.

Mariánský sloup v Bělé pod Bezdězem
Na náměstí v Bělé pod Bezdězem stojí barokní sloup se sochou Panny Marie v životní velikosti. Dle nápisu na podstavci jej nechal roku 1681 zřídit hrabě Arnošt z Valdštejna na památku zachránění města od morové nákazy.

Královský hrad Bezděz
Hrad Bezděz byl postaven v 13. století jako královský hrad a v minulosti významně zasahoval do českých dějin. Přestavuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů vůbec. Díky velmi těžké přístupnosti nebyl v minulosti výrazněji přestavován. Hrad leží na vrcholu kopce vysokého 604 metrů, z jeho 35 m vysoké věže je krásný kruhový výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš.

Valdštejnsko u Bělé pod Bezdězem
Zajímavé místo uprostřed lesů, kde nechal roku 1725 hrabě Valdštejn postavit 6 barokních pavilonů na odpočinek při lovu. Dochovaly se pouze dva z nichž jeden slouží jako myslivna. Areál střeží sochy granátníků z doby kolem roku 1760 ve valdštejnských barvách – modré a žluté.

Kostel sv. Václava v Bezdědicích
Kostel sv. Václava se nachází v Bezdědicích. První zmínka o něm je ze 14. století. Roku 1712 se o něm hovoří jako o kapli sv. Václava v Malém Bezdězi, jak byly dříve Bezdědice označovány. V roce 1859 byl spolu s velkou částí obce poškozen požárem. Za pomoci hraběte Valdštejna a obyvatel okolních obcí byl v letech 1867 – 1870 postaven nynější kostel. V současnosti je kostel v poměrně špatném stavu, proto bylo založeno Sdružení Bezdědický kostel na záchranu této stavby.

Chráněné území Rečkov u Bakova nad Jizerou
Národní přírodní památka vyhlášená roku 1949 leží 4 km severozápadně od Bakova nad Jizerou. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin a zejména pak Popelivka horská jihozápadně od zdejší kaple. Lokalitu nalezneme u soutoku potoka Rokytky s říčkou Bělá. Dobrý přístup poskytuje červená turistická značka od Bakova nad Jizerou a Malé Bělé ke Klášteru Hradišti nad Jizerou.

Klokočka – národní přírodní památka u Bělé pod Bezdězem
Klokočka je částí nivy potoka Bělé p. Bezdězem při železniční trati ve Velkém Rečkově (3 km z Bělé a 1,5 km z Velkého Rečkova). Najdeme tu ukázku glaciálně reliktní tajgové mokřadní vegetace a jednu ze dvou lokalit popelivky sibiřské v ČR. Zvířena je zastoupena především členovci, měkkýši a obojživelníky. Převážnou část chráněného území pokrývá vrbová olšina mokřadní. Toto kouzelné místo získalo jméno podle obrovského klokoče rostoucího nad léčivým pramenem, ke kterému se pro dobrou vodu jezdí dodnes.

Léčivý pramen Klokočka u Bakova nad Jizerou
Klokočka nachází severovýchodně od Bakova nad Jizerou, nedaleko silnice do Bělé pod Bezdězem. Toto kouzelné místo získalo jméno podle obrovského klokoče rostoucího nad léčivým pramenem, ke kterému se pro dobrou vodu jezdí dodnes. V roce 1724 zde byla postavena kaple. Poblíž stojí pramene stojí bývalá lázeňská budova, která byla roku 1832 přeměněná na myslivnu. V roce 1843 byla budova klasicistně přestavěna.